Já sedím na židli v kuchyni

Já sedím na židli v kuchyni a půjdu do pokoje.

V pokoji však židli nemáme, tak tam budu vestoje.

Jenomže už při té představě nohy mě začly bolet.

Však půjde o změnu velikou, vždyť už tu sedím sto let!

Najednou něco mě napadlo, připadám si jako king.

Nápady jsou malé zvonečky a já do jednoho cink!

Vždyť já tam stát vůbec nemusím! Co kdybych si na zem sed?

Jo, jenže mám bílé kalhoty - byly by špinavé hned.

Můj skvělý nápad hned v hajzlu je. To jsem já, smolař největší.

Mám pocit, že můj problém nikdo na světě nevyřeší.

A tak jen sedím a přemýšlím, nevnímám své okolí.

Snad mi Pán Bůh zas na zvoneček zase ciknout dovolí.

Cililink! Zvonek zní vesnicí. Jak sladký je jeho zvuk!

Výtečný nápad se dostavil, jsem šťastný jak malý kluk!

Židli si přendám do pokoje a tam si na ni sednu!

Jo, musíš bejt chytrej, když dvě cimry máš a židli jenom jednu.