Romantická píseň

Zdálo se mi o nádherné dívce, byl jsem blázen do ní.
Když vtom Slunce vychází a budík zlomyslně zvoní.
V mžiku zmizel přenádherný sen a s ním i ty.
Měj se, lásko, já se vracím do reality.

V ranním Slunci vidím na všech stěnách obraz tvojí tváře,
když pozvolna kráčím přes náměstí do své kanceláře.
Všichni kolem mohli poslouchat, jak se ten člověk pěje,
ňáká holka z jeho snění nejkrásnější že je.

Co dokáže lépe vyjádřit ty city, ach, city lidské,
nežli důkladné vylití srdce do písně romantické?
Že nebude ji nikdo poslouchat, to nevadí mi vůbec,
ale že miluju děvče ze svých snů, to jsem prostě blbec.
Neskutečnej blbec.